Alexandra Králíková

Bude třeba znovu se více zaměřit na rozvoj odborníků

Rozhovor s Alexandrou Králíkovou, manažerkou z útvaru rozvoje lidských zdrojů ve společnosti Škoda Auto

Nejen o projektu jazykové přípravy ve společnosti.

PhDr. Alexandra Králíková absolvovala filozofickou fakultu v Petrohradě, kde vystudovala obor filozofie/ruština a poté filozofickou fakultu v Brně obor anglický jazyk/literatura. 15 let pracovala na různých stupních škol, z toho 10 let na filozofické fakultě v Brně. Poté byla v Programu Phare v řídící jednotce projektu zaměřeného na reformu odborného vzdělávání v ČR. Od roku 1998 působí v oblasti personálního rozvoje ve Škoda Auto. Baví ji cizí jazyky a poznávání nových kultur, čtení, divadlo i sport jako diváka a teoretika i jako hodně amatérského cyklistu.

Co rozhodlo o tom, že svou kariéru spojíte s personalistikou ve Škodě Auto?

Od absolvování vysoké školy jsem se zabývala vzděláváním v rovině teorie. Možnost nastoupit do personalistiky Škoda Auto se mi zdála zajímavá především změnou úhlu pohledu a možností nahlédnout ze školních lavic do opravdového života.

Věnujete se rozvoji lidských zdrojů. Co se podle vás v této oblasti za poslední roky nejvýrazněji změnilo?

Stále více firem vnímá rozvoj zaměstnanců jako zásadní součást personální práce. Nejedná se jen o školení přímo potřebná pro výkon povolání, velkou roli hraje rozvoj tzv. soft skills, stoupá význam diagnostických nástrojů. Přemýšlíme nejen o tom, jak naučit, ale i proč to děláme a co to skutečně přineslo. Hodně se pracuje s individuálními plány personálního rozvoje. Mnohde se vedle standardně zavedeného pojmu vertikální kariéra začíná mluvit i o kariéře horizontální, kariéře odborníka.

Můžete uvést příklad takové změny z vaší společnosti?

Nejlepším dokladem toho, jaký význam rozvoj lidí v naší společnosti má, je neustále strmě stoupající počet zaměstnanců firmy, kteří se v průběhu roku zapojují do rozvojových opatření. V diagnostice hodně využíváme Assessment Centra i 360stupňové hodnocení, máme soft skills tréninky pro všechny cílové skupiny, systematicky hodnotíme zpětnou vazbu od zákazníků a úpravy rozvojových programů provádíme na základě analýzy potřeb.

Na jakém projektu momentálně pracujete?

V současnosti zodpovídám mj. za 2 velké projekty – projekt inovace jazykové přípravy ve společnosti a projekt elektronizace vzdělávacích a rozvojových procesů.

Proč je pro vás důležité právě toto téma?

Jazyková příprava je téma, které pálí většinu velkých firem. V 90. letech, v době nedostatku jazykově vybavených zaměstnanců, se živelně rozběhla jazyková příprava stovek lidí, s cílem rychle dohnat zameškané a umožnit komunikaci s našimi německými kolegy. Počty studujících rychle rostly, ale efektivita tuto tendenci nekopírovala. Bylo potřeba si vydefinovat, proč studuji jazyk, jak budu měřit pokrok, co znamená, že jsem uspěl. Proč? Protože jedním z hlavních témat dneška je v naší společnosti internacionalizace – dnes jsou to naši zaměstnanci, kteří vyjíždí a stále častěji budou vyjíždět do zahraničí podporovat rozvoj závodů v Číně, Indii, Rusku… Lze očekávat i nárůst počtu cizinců, které budeme denně potkávat na našich pracovištích v Mladé Boleslavi a kteří budou hovořit hlavně anglicky. A bez dobrých jazykových znalostí zaměstnanců je to jen těžko představitelné.

A elektronizace je nástroj zrychlení a zefektivnění procesů souvisejících s rozvojem – elektronická přihláška, schvalovací proces, pozvánka i zpětnovazební dotazník ušetří statisíce papírů v oběhu, práci řady lidí, kteří jednotlivé papíry posouvali, i těch, kteří vše ručně zaznamenávali. 

Dá se říci, že jste s tímto projektem úspěšní? Kolika zaměstnanců se týká?

Oba projekty se v nějaké podobě týkají všech zaměstnanců. Těch máme v současnosti v ČR více než 22 000. A pokud mluvíme o počtech účastníků na našich rozvojových aktivitách, pak se v roce 2010 pomyslné počítadlo zastavilo na čísle 48 551. A z toho se 3 293 účastníků zapojilo do jazykové přípravy.

Čísla jsou dokladem důležitosti obou projektů, o jejich úspěšnosti nejlépe vypovídá zpětná vazba od našich zákazníků – účastníků i jejich nadřízených. Ta je hodně pozitivní v oblasti elektronizace. Zavádění pravidel v jazykové přípravě prošlo obvyklými porodními bolestmi typickými pro systematizaci, ale po roce jejich fungování se už i zde většinou setkáváme s pozitivním ohlasem i s rostoucím počtem zájemců o studium jazyka. V obou případech jsme si při rozjezdu projektů dělali benchmark jak v rámci ČR, tak mezinárodně, a domnívám se, že se skutečně máme čím chlubit.

Jakým způsobem se ve vaší práci odrazila ekonomická krize?

Období krize naštěstí nebylo dlouhé, ale i tak můžu říct, že práce nám spíše přibylo. Škoda Auto v době krize nikoho nepropouštěla, zaměstnanci se průběžně zaškolovali na profese, které v daném okamžiku byly potřebnější než jejich stávající vzdělání.

V roce 2011 plánujete nábor stovek vysokoškoláků pro nedělnické pozice. Co to bude znamenat pro vás v oddělení vzdělávání?

Možnost nabídnout těmto lidem zajímavé rozvojové programy a současně nutnost přemýšlet o jejich specifických potřebách v oblasti rozvoje jejich odborných kompetencí.

Jakou cestou předpokládáte, že se bude nadále ubírat vzdělávání zaměstnanců ve velkých průmyslových firmách?

Domnívám se, že i vzhledem k demografické křivce a tudíž i nedostatku potřebných odborníků se společnosti budou více zaměřovat na rozvoj odborníků. Konec devadesátých let a začátek třetího tisíciletí byl především ve znamení podpory soft skills, a to i vzhledem k zaměření našeho školství převážně na kognitivní stránku učení. Dnes se z mého pohledu přesouvá pozornost i směrem k podpoře a rozvoji odborných kompetencí, k hledání vhodných nástrojů pro rozvoj lidí, kteří netouží po vertikální kariéře, ale jsou odborníky ve svém oboru.

Co považujete za nejdůležitější předpoklad úspěšné práce s lidmi?

Důvěru ve schopnosti toho druhého, dostatek sebereflexe a připravenost naslouchat.

Kdybyste měla vybrat jednu věc, kterou ve své kariéře považujete za významný úspěch, co by to bylo?

Moje generace vyrůstala v prostředí, které inklinovalo k jedné jasně definované celoživotní kariéře. Proto za svůj osobní úspěch považuji připravenost žít se změnou, neustále rozšiřovat sféru svého poznání a flexibilně řešit projektová zadání.

A když se ohlédnu, tak můžu říct, že jsem měla to štěstí být při:

  • přípravě reformy odborného vzdělávání v ČR,
  • zrodu velkého manažerského programu ve společnosti Škoda Auto Management for Future,
  • nastavení rámce jazykové přípravy ve Škoda Auto.

A mám pohodový osobní a rodinný život:-)!

Doplňující otázky:

Jezdíte ve škodovce? Ano, jak jinak?

Kam byste nás pozvala v Mladé Boleslavi? Vzhledem k tomu, že Mladá Boleslav je městem automobilového průmyslu s bohatou historií a nádherným okolím, tak bychom po návštěvě Škoda Auto Muzea společně vyrazili do nedalekého Českého ráje. A večer bychom zašli do krásného boleslavského divadla.

Co vás nepřestává překvapovat? Život.

Jaký je váš recept na ideální odpočinek? Na kole po Evropě a poté večer u pěkné knihy nebo s přáteli u skleničky dobrého vína.

Souhlasíte s příslovím „Starého psa novým kouskům nenaučíš“? Rozhodně NE! Věřím práci, kterou dělám, a v té každý den dokazujeme, že tohle přísloví stvořil někdo, kdo nestihl včas být našim zákazníkem.

 

Rozhovor připravila