Šéfa dělají lidé
Rozhovor s Lenkou Bláhovou, manažerkou lidských zdrojů v České pojišťovně
Lenka Bláhová se celý život věnuje personalistice. S výjimkou asi tří let, kdy pracovala v tiskovém středisku Jednoty českých matematiků a fyziků, vždy působila v tomto oboru. „Možná jsem čestná výjimka, možná je nás víc, ale začínala jsem jako řadová personalistka," říká o sobě. V České pojišťovně je od roku 1991. Postupně se dostala až do manažerských pozic různé úrovně, ve kterých působí zhruba od roku 1999. V současné době je spolu s kolegou Ivanem Kuncem pověřena řízením lidských zdrojů v České pojišťovně.
Vaším největším úkolem v České pojišťovně byla transformace. Co vám dala a vzala?
Nejvýznamnější pro mě v České pojišťovně skutečně byla transformace, kdy jsme z míst z celé republiky tvořili centrálně tři pracoviště, na kterých probíhá obsluha klientů. Probíhala v poměrně krátké době v letech 2001-2002. Původně jsme měli 10 tisíc zaměstnanců, v současné době jich máme 4 tisíce. Tato centralizace byla obrovská zkušenost. Když hodnotím svou kariéru, tak to považuji za velmi dobrou část mého pracovního života. Řekla bych, že jsem pragmatik a praktik. Ta práce mě baví.
Na jakých projektech pracujete dnes?
Nyní jsme řešili strategii firmy z hlediska HR pro rok 2010. Máme připraveno několik miniprojektů, které se sdružují do jednoho a ten se jmenuje Místo kde pracuji - Česká pojišťovna. Chtěli bychom na trhu práce a vůbec i v pojišťovnictví Českou pojišťovnu ještě více zviditelnit. Pořád jsme jednička, první na trhu, nicméně bychom chtěli, aby k nám zaměstnanci měli zájem chodit víc. Součástí Místa kde pracuji je i motivovat současné zaměstnance uvnitř tak, aby tu rádi pracovali.
Kolik lidí je zapojeno do tohoto projektu?
Je to společný úkol HR, které čítá přibližně padesát lidí na 4 tisíce zaměstnanců. Zpracováváme mzdy, děláme administrativu a staráme se o jednotlivé unity. Myslíme si, že toto je jedna z věcí, která je hodně důležitá. Naším cílem je zatraktivnit firmu uvnitř i navenek. S tím souvisí i další velmi důležitá oblast, kterou je rozvoj a vzdělávání lidí. Nahrává tomu i současná doba, kdy si můžeme vyzkoušet, jak je firma silná a co dokáže vlastními silami.
Soustředíte se tedy na interní vzdělávání?
Máme i externí vzdělávání, prostředků na ně však není tolik. Hledáme proto cesty, jak využít potenciál zaměstnanců, abychom mohli vzdělávací aktivity hodně zajišťovat vlastními zdroji. Ať už je to lektorský tým, který se snažíme postavit, ať už je to přebírání některých činností (jako je facilitace, moderace, koučování nebo poskytování zpětné vazby) ze strany HR, ať už jsou to procesy předávání best practices mezi unity, to vše vnímám pro rok 2010 jako potřebné pro podporu byznysu. Lidé by měli vědět, že firma o ně má zájem, a to platí i z venku.
Souvisí to i s možnostmi rozvoje kariéry stávajících zaměstnanců?
Máme již dobře nastartovaný postup, kdy na pozice ve firmě postupují interní lidé. Vyjádřeno procenty obsazujeme zevnitř z firmy cca 80 procent pozic. Zbylých 20 procent nabíráme zvenku. Linioví manažeři, střední management i pozice vrchních ředitelů jsou většinou obsazovány zevnitř. Postup ve firmě prostřednictvím vzdělávání samozřejmě není možný u všech profesí, například ze všech operátorů nemůžeme vybudovat množství manažerských pozic, tam jsou pouze vedoucí týmů. Ale i ty obsazujeme zevnitř.
Vaší doménou je tedy manažerský rozvoj...
To skutečně je. V současné době využíváme částečně externích zdrojů a zároveň připravujeme interní manažerské kurzy, které chceme zajistit interními zdroji. Tím nemyslím jen zdroje HR, ale i další zdroje uvnitř firmy. Někteří naši kolegové například přednášejí na vysokých školách, což je silný zdroj lektorského týmu. Tímto je motivujeme, aby nám pomohli.
Jedná se o klasické kurzy nebo semináře?
Především jde o semináře, ať už soft nebo odborné. Co si ale myslím si, že se nám daří a v čem chceme dále pokračovat je to, že dáváme manažerům příležitost, aby si zvýšili vzdělání. Máme skupinu, která čítá asi 60 lidí, kteří si zvyšují kvalifikaci v bakalářském studiu. Je zde i záměr doplnit těmito lidmi náš lektorský tým. Současně máme i otevřenou skupinu, která studuje MBA.
Je pro vás důležitý rozvoj i v rámci zaměstnanců HR?
Sami v rámci HR pracujeme ještě na jednom miniprojektu, kdy se snažíme přiblížit klientům. V rámci hodnoty Myslím na klienta si mapujeme, jak nás vnímají manažeři a zaměstnanci ve firmě. Získáváme tím výstupy, na jejichž základě bude možné změnit organizační strukturu HR - doplňovat, dolaďovat a nastavovat procesy tak, aby to bylo hodně efektivní ve vazbě ke klientům, které obsluhujeme. Myslím si, že je to zajímavá záležitost a ne všichni v HR jsme na to zvyklí. Ne všichni to vnímáme stejně, takže máme docela zajímavé diskuse.
Popište nám, jak tyto diskuse vypadají.
Už jsme na toto téma absolvovali tři workshopy. Zprvu se to zdálo jako jednoduchá záležitost, ale čím víc jdeme do hloubky a objasňujeme si, kdo je náš klient a co bychom pro něho měli udělat, tím je to zajímavější diskuse. Myslím si, že je fajn, že se při tom i blíže poznáváme a dáváme náš tým dohromady ještě intenzivněji. Po určitých personálních z měnách je náš tým HR teď složený ze starých „matadorů" a mladých nadějných „očí", které přinášejí nové impulzy. Toto slaďování je velmi podnětné. Já osobně mám tuto situaci docela ráda a zajímá mě.
Už jste provedli nějaké konkrétní změny?
Zatím diskutujeme. Blíží se ale workshop, kdy si skutečně pozveme interního klienta a chtěli bychom od něj slyšet, jestli se jeho představa shoduje s naší představou. Udělali jsme dotazník, ten ale nepovažujeme za úplně vypovídající. Chtěli bychom konkrétní osobní setkání s vytipovanými i náhodně vybranými manažery, kteří nám ústně řeknou, s čím souhlasí a co by si naopak představovali jinak. Na základě toho chceme změnit procesy mezi sebou i ve firmě.
Jak rychle to chcete zvládnout?
Původně jsme si udělali harmonogram na zhruba čtyři měsíce. Nyní jsme ale zjistili, že to je to malá časová investice a bude potřeba minimálně 6 měsíců. Myslím si, že změny budeme mít připraveny od druhého čtvrtletí 2010. Je třeba této oblasti věnovat dostatek času i komunikace. Snažíme se více spolupracovat, což považuji za velmi obohacující. Podíl na změně mají možnost mít všichni, není nic jednoduššího, než něco nařídit. Daleko důležitější je, aby to lidi vymysleli a zrealizovali sami.
Je vidět, že do své práce dáváte nadšení a energii, navíc sama říkáte, že personalistika je vaším životním koníčkem. Není to náročný koníček?
Já mám svou práci ráda. Nemůžu říct, že by mě to nějak ubíjelo nebo stresovalo. Stres samozřejmě je, ale ne takový, abych nebyla ráda, že to můžu dělat.
Tím spíše, dokážete si od své práce odpočinout?
Kromě práce mám teď ještě jeden motivátor a povzbuzovač, kterým jsou moji vnuci. Mám třináctiměsíčního a šestiletého vnuka, na které se vždy těším. Také bych nemohla být bez zázemí. Jsem obklopena muži - mám tři syny, kteří už s námi sice nebydlí, ale také otce, kterému je 87 let a bydlí s námi, a manžela, který právě začíná období, kdy si může odpočinout v důchodu. Bez nich bych všechno zvládala velmi těžce.
Myslíte si, že máte nějakou specifickou vlastnost nebo dovednost, bez které se při své práci neobejdete?
Potřeba je hlavně vůle, energie a co si myslím, že je hodně důležité, to je nadhled. Zastavit se a podívat se na tu problematiku z větší výšky, nenechat se vláčet drobnostmi. Mít pořád před sebou cíl - ideu, kam to chcete dovést, a umět se podívat, zda tam směřujete. Sama jsem udělala hodně chyb tím, že jsem byla zahleděná do přílišných detailů a drobností. Myslím si, že to se člověk učí zkušenostmi. Celý život také říkám, že šéfa dělají lidé. Šéf bez lidí nemůže existovat - jeden sám je málo. To, jaký máte tým, který jde s vámi, to vás nabíjí. To je i to, co mi dělá radost.
Jak se vám spolupracuje s kolegou ve stejné pozici ředitele lidských zdrojů?
Jsem ráda, že nyní zažívám tu zkušenost, že jsme dva parťáci, navzájem se doplňujeme. Dokonce si někdy myslím, že je lepší, že jsme dva. Kombinace muž a žena, z nichž jeden je navíc hodně orientovaný na čísla a druhý na soft záležitosti, se osvědčuje. Respektujeme se, bereme názor druhého a máme tu výhodu, že se můžeme poradit. Funguje nám to.
Doplňující otázky
Co vám dokáže spolehlivě udělat radost? Hezká písnička, úsměv na tváři mých blízkých, dobrá nálada kolegů.
Kdo je vám v životě inspirací? Není to jen jeden konkrétní člověk, jsou to lidé z mého okolí, kterých si vážím, dokázali v životě velké věci a jsou a byli skromní.
Co si ráda přečtete nebo poslechnete? Mám ráda vážnou hudbu, domácí mistry Smetanu, Dvořáka. Ale mám ráda i moderní hudbu a ti, kdo mě volají na mobil jsou překvapeni písničkou, kterou slyší než se mnou hovoří - Daniela Landu a jeho Touhu.
Jakou zemi byste ráda procestovala? Chtěla bych více procestovat Turecko, kde se mi velmi líbilo.
Na co se těšíte v nejbližší budoucnosti? Těším se hodně na zážitky z cestování, které prožiji se svým manželem.
Rozhovor připravila