Úspěch má dva převleky - cíl a činnost

Rozhovor s hokejovým trenérem Marianem Jelínkem

6.11.2012 - Doporučujeme

Odborná konference Fórum personalistů oslaví v závěru letošního roku své 15. narozeniny. Tento ročník nese podtitul „From HR Leader to Business Leader“ a zaměří se na klíčové oblasti, v nichž může HR výrazně ovlivnit výsledky businessu, na proměny HR strategií, age management, talent management a leadership v praxi. O své know-how se s vámi podělí více než 50 přednášejících z různých ekonomických sektorů. Hokejový trenér Marian Jelínek bude například hovořit o motivaci, zvyšování výkonu, práci s emocemi a v neposlední řadě o úspěchu.

Marian Jelínek je český hokejový trenér. Trénoval v zahraničí i Extralize. V letech 2003–2005 působil jako asistent trenéra u české hokejové reprezentace, se kterou získal v roce 2005 titul mistra světa. Marian Jelínek byl dlouho dobu osobním koučem Jaromíra Jágra a současně šéftrenérem letní školy Jágr-team. Má doktorát z filosofie a je autorem pěti odborných publikací o lidském těle, o jeho tréninku a možnostech.

Pane Jelínku, jste autorem několika knih, kromě jiného i knihy „Úspěch a jeho spirituální dimenze“. Úspěch je magické slovo, které se stalo zvláštním zaklínadlem současné doby. Ať si to uvědomujeme a připouštíme nebo ne, úspěch chce mít většina z nás. Pro každého ovšem může znamenat něco zcela jiného - společenské postavení, vítězství, peníze nebo překonanou nemoc. Co znamená úspěch pro Vás?

Víte, život vnímám jako „Hru mnoha rolí“ a v každé té roli má pro mne úspěch jiné parametry. Třeba v roli otce mi jde o to, abych vychoval své děti tak, aby se v životě cítily dobře „zvenčí“ – materiálně, kariérově, ale i „zevnitř“ – duchovně v souladu s mravním a etickým svědomím. V roli „spisovatele“ je pro mne úspěch synonymem dovést k zamyšlení čtenáře, v roli trenéra co nejvíce vyhrávat a mít z práce radost. Úspěch má pro mne dva převleky – cíl a činnost! A ani jeden nesmí být opomenut, pak je úspěch celistvý.

HR manageři často řeší problematiku leadershipu a talentů. Jaké vlastnosti by měl podle Vás mít úspěšný „leader“ a jak ho v „záplavě“ manažerů rozpoznat? Jak pracovat s lidskou individualitou, skrytou silou a schopnostmi? Jak vhodně stanovit motivující cíle s ohledem na individualitu jedince?

Těch vlastností je samozřejmě celá řada, jsou určité, které jsou specifické pro danou roli, a pak jsou takové, které jsou poplatné jakémukoli lídrovi. Pro mne musí být především inspirativní! A inspirativní je v mých očích člověk, který osloví nejen rozum, ale i srdce lidí kolem sebe. A tak ho i já identifikuji. Musí trefit mé rácio, ale i emoce a city. U lidí, s kterými pracuji, je pro mne nejdůležitějším úkolem vytvořit, posílit emoční vazbu daného jedince k činnosti, prostě to musí mít rád! A obdobně stanovuji i cíle pro dané jedince.

Míra motivace předurčuje nejen úspěch manažerů, ale celé organizace. Existuje „zaručený“ recept na to, jak vzbudit touhu po vítězství a vybudovat funkční tým? Vidíte nějaký zásadní rozdíl mezi motivátory fungujícími ve sportovním světě a ve světě businessu?

Recept podle mého názoru existuje. Jen je velice těžce aplikovatelný. Je to nejmocnější síla ve Vesmíru. A tou je Láska. Nemluvím o té zprofanované lásce, animální. Hovořím o touze po něčem, co máte rádi, na čem vám opravdu záleží... Pak nikdo nic ve vás nemusí vzbuzovat, je to totiž samo motivující. Z tohoto hlediska není rozdíl mezi žádnou rolí v našich životech. Funguje to v trenéřině, v byznysu či medicíně.

Jaké druhy motivátorů se Vám osvědčily v praxi?

Snažím se lidi motivovat tím, že zvyšuji jejich emoční vazbu k činnosti, a ta se stává od určité doby, respektive síly, samomotivující.

Vaše další kniha se jmenuje „Strach je přítel vítězů“. Někdy je velmi těžké přijmout, že hybnou silou lidského konání je emoce, nikoliv vůle či inteligence. Jak pracujete s emocemi  v týmu? Čeho lze správnou prací s emocemi dosáhnout?  

Emoce je úžasný pomocník, ale proradný pán, to znamená, že nepatřím k lidem, kteří je zklidňují či tlumí. Snažím se učit lidi je využít, přesměrovávat a spíš zvyšovat. Tím podle mého názoru se dá zvýšit i výkon.

Tlak na výkon sílí. Jak motivovat zaměstnance i přes dlouhodobou stagnaci trhů a nelichotivé predikce? Je to tak trochu obdobná situace, jako když se ve sportu úspěšný tým propadne na dno tabulky. Co byste poradil HR manažerům?

Přestanete mít ráda dítě, když se mu nedaří ve škole? Přestanete s ním pracovat? Netrápí vás to? ....pokud to máte rád a jste trpěliví a kreativní, pak uděláte maximum, a o to jde!! Nejde přece jen o konečné číslo, ale především o činnost. Mít sám před sebou jasno – udělal jsem maximum, víc jsem udělat nemohl!! A pak, děj se vůle Boží!

Děkujeme za rozhovor!

 

Pokud Marianovi Jelínkovi chcete položit i jiné otázky, navštivte 11. prosince 2012, ve 14.45 hod. jeho přednášku Motivace bez "motivace" aneb zamyšlení nad výkonovou motivací člověka 21. století v rámci doprovodného programu odborného veletrhu pro řízení a rozvoj lidských zdrojů proHRexpo v Clarion Congress Hotel Prague.

Tento rozhovor byl připraven ve spolupráci s firmou:

Další informace Vám rádi poskytneme prostřednictvím EduCity, prosíme kontaktujte p. Bartičku info@educity.cz nebo na tel. (+420) 731 169 890

Vytisknout rozhovor