MBA studium má stále punc elitářství, říká Ondřej Benda, manažer marketingu Masarykova ústavu vyšších studií při ČVUT Praha. Ukončené vysokoškolské vzdělání bakalářského stupně, alespoň tři roky praxe, schopnost komunikace v anglickém jazyce. To je výčet základních požadavků, které musí splňovat každý zájemce o studium MBA (Master of Business Administration).
Cílem programu je připravit absolventy pro práci ve vrcholovém managementu. MBA kombinuje prvky distančního a prezenčního studia, výuka se realizuje převážně v angličtině. Délka kurzu záleží na každé škole (od několika měsíců až po roky).
Má však titul MBA stále co nabídnout? Nemůže být v dohledné době nahrazen jinými formami vzdělávání? Na otázky odpovídal Ondřej Benda z Masarykova ústavu vyšších studií.
Ano i ne. Trh MBA poslední dobou prochází změnami. Počet MBA škol se neustále zvyšuje a na trhu proto panuje tvrdá konkurence. Počet absolventů s titulem MBA je rok od roku vyšší a existují i názory, že se trh již brzy nasytí. Osobně si myslím, že zájemců o MBA program je a bude dost, jejich počet už ale nebude rapidně rok od roku narůstat.
MBA program má v porovnání s jinými vzdělávacími aktivitami několik výhod. Samozřejmě, že mám na mysli kvalitní MBA, nikoliv levnou (a možná i klamavou) náhražku. MBA svým posluchačům nabízí ucelené a přitom interaktivně zaměřené studium. Jednotlivé přednášky na sebe navazují a doplňují se. Nejde přitom pouze o studium teorie, kterou si člověk může načíst z knih sám, ale jde i o řešení konkrétních případů z konkrétních firem. Něco podobného vám standardní programy celoživotního vzdělávání, nebo jednotlivé konference nikdy neumožní.
Další výhodou je i kvalitní lektorský tým, který na MBA programech učí a měl by se rekrutovat z řad úspěšných manažerů, kteří za sebou mají léta zkušeností a nikoliv z řad teoretiků, se kterými se tak často setkáváme na vysokých školách.
MBA má stále ještě punc elitářství. Člověk, který MBA má, tím dává najevo svou píli a ochotu do sebe a svého rozvoje investovat. To samo o sobě o něčem vypovídá. Samozřejmě, zkušený personalista se člověka s MBA titulem zeptá, kde titul získal. V ČR bohužel neexistuje legislativa, která by toto studium nějakým způsobem definovala. Je proto možné otevřít si dvoutýdenní kurz a na konci rozdávat "diplom" MBA. Nemusím asi připomínat, že takový "titul" má pramalou hodnotu.
Znám i společnosti, které nerady své zaměstnance na MBA posílají, ale když se jim naskytne příležitost takového k sobě přetáhnout, udělají to rády, obzvláště, pokud si svá studia hradil sám, bez přispění zaměstnavatele.
Studium MBA může stát cokoliv od 180 000 až do jednoho milionu, přičemž více méně platí přímá úměra mezi cenou a kvalitou. Všeobecně platí, že MBA za méně než 180 000 jsou trochu "podezřelá" a MBA nad 300 000 bývají alespoň částečně v anglickém jazyce za přispění zahraničních lektorů. Přesto bych ale apeloval na to, aby se potenciální posluchači, než své peníze investují, vždy důkladně informovali o tom, co nabízená cena zahrnuje a co ne, jaké reference mohou získat jak na nabízený program, tak na školu, která jej nabízí, (například u České asociace MBA škol).
Kvalitní MBA od svých posluchačů vyžaduje i píli a trochu sebezapření. Studium samo o sobě není natolik náročné, aby jej průměrně inteligentní posluchač nezvládl. Většina managementu je jen o zdravém selském rozumu a slušném jednání. Kvalitní studium však od svých posluchačů vyžaduje hodně práce i mimo školní lavice - posluchači musí hodně číst, hledat, srovnávat praxi s realitou, vypracovávat zadané úkoly atd. Je toho hodně, ale jen takové studium má svou hodnotu.
Děkuji za rozhovor.
Zuzana Koprdová, zuzana.koprdova@insite.cz
Bc. Ondřej Benda - manažer marketingu Masarykova ústavu vyšších studií při ČVUT Praha
Další informace Vám rádi poskytneme prostřednictvím EduCity, prosíme kontaktujte p. Bartičku info@educity.cz nebo na tel. (+420) 731 169 890
Vytisknout rozhovor