Rozhovor EduCity s Lenkou Míkovcovou, vedoucí Oddělení politiky rozvoje lidských zdrojů Úřadu vlády a tajemnice Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů

28.1.2010 - Doporučujeme

Lenka Míkovcová je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, specializace Veřejná správa, regionální ekonomika a evropská integrace. Své působení prve spojila s prací v neziskovém sektoru, kde pracovala pro organizace Domov Sue Ryder, o.s. SPIRALIS, či mezinárodní organizaci ECAS (European Citizen Action Service) v Bruselu, kde se zabývala podporou rozvoje lidských zdrojů v rámci Evropského společenství a lobbyingem v Evropském parlamentu. Po té začala pracovat jako zástupkyně ředitele Institutu Svazu průmyslu České republiky. Na této pozici zpracovávala politiku projektového poradenství v oblasti rozvoje lidských zdrojů v rámci podpory ze Strukturálních fondů EU a projektu o spolupráci vysokých škol s průmyslem. Připravovala také projekty týkající se přizpůsobení nabídky pracovní síly (vzdělávání) potřebám trhu práce. Od roku 2004 vede oddělení politiky rozvoje lidských zdrojů Úřadu vlády České republiky a je garantem kapitoly rozvoj lidských zdrojů při zpracovávání Strategie hospodářského růstu ČR pod vedením místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna.

Co je hlavní náplní práce vedoucí Oddělení politiky rozvoje lidských zdrojů?

Má náplň práce vychází z hlavního cíle oddělení, kterým je zajištění koordinace a spolupráce především Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu. A to v oblasti rozvoje lidských zdrojů, která se působnosti všech ministerstev dotýká na národní úrovni i ve vztahu k Evropské unii.
Oddělení má proto na starosti Radu vlády pro rozvoj lidských zdrojů (Rada), kde zástupci těchto ministerstev zasedají a o této problematice jednají. Sekretariát Rady a pracovníci oddělení pak jejich rozhodnutí realizují.

 

Jaká jsou v současné době nejaktuálnější témata v oblasti rozvoje lidských zdrojů?

Vzhledem k tomu, že se Česká republika chce stát ekonomikou založenou na znalostech, jsou v oblasti lidských zdrojů hlavními tématy ty oblasti, které k tomuto cíli směřují. Tedy zvýšení všeobecné vzdělanostní úrovně obyvatelstva a podpora takových schopností a dovedností, které povedou k tomu, aby se naši odborníci byli ve větší míře schopni prosadit a uplatnit i v mezinárodním měřítku.
Mezi aktuální témata z tohoto pohledu rozhodně patří např. vznik věcného záměru zákona o dalším vzdělávání, který má umožnit uznávání dovedností a znalostí bez ohledu na způsob jejich nabytí. Dalším velice aktuálním tématem je vytváření podmínek pro spolupráci škol s firmami - zaměstnavateli.

 

Zdá se, že někteří zaměstnavatelé (zvláště v sociálně znevýhodněných regionech) mají problém se získáváním vhodných a kvalitních zaměstnanců. Co by se v tomto směru mělo do budoucnosti změnit?

Nevím, co přesně myslíte sociálně znevýhodněnými regiony, ale jestli jsou to strukturálně postižené regiony s vysokou nezaměstnaností, pak je potřeba se zaměřit především na podporu profesní mobility (zvyšování vzdělanostní úrovně) a územní mobility pracovníků (dojížďky za prací). Jednou z možných podpor jsou daňové nástroje, například umožnění podnikům přispívat svým zaměstnancům na dopravu do zaměstnání a tyto náklady zahrnout do svých daňově uznatelných nákladů.
V rámci aktivní politiky zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností poskytuje dále Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu finanční podporu na nová pracovní místa a na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Tuto podporu mohou za určitých podmínek využít podniky v okresech, ve kterých míra nezaměstnanosti dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti České republiky.

 

Jaké pravomoci má Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů?

Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů je poradní a pracovní orgán vlády v oblastech strategického řízení rozvoje lidských zdrojů. Rada doporučuje vládě přijmout konkrétní opatření, která vyplynou z koordinace činností jednotlivých resortů zodpovědných za rozvoj lidských zdrojů v České republice. Jedná se především o již jednou zmíněná ministerstva, a to na národní úrovni i ve vztahu k EU. Nejbližším úkolem je přijetí Programu realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku.

 

Z jakých členů je tato Rada složena?

Do prosince minulého roku byla Rada složena na tripartitním principu, který byl opuštěn a Rada byla sestavena na novém principu. Ten spočívá v pohledu na problematiku rozvoje lidských zdrojů jako na systém, který má své tvůrce, poskytovatele i uživatele.
Předsedou Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů je místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn. První místopředsedkyní je paní ministryně Buzková a dalšími dvěma místopředsedy jsou pánové Škromach a Urban. Jejich zastoupení v Radě má podpořit její činnost směrem k trhu práce a zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti české pracovní síly.
Za oblast strategického řízení rozvoje lidských zdrojů zasedají v Radě ministři a náměstci, ale i experti. Členem Rady je např. i pan Miroslav Procházka, ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání, organizace zřízené MŠMT.
Za poskytovatele služeb rozvoje lidských zdrojů jsou v Radě zastoupeny zejména školy a úřady práce. Členem Rady je například pan Bárta, prezident Asociace základních škol, ale zasedají zde i reprezentanti Rady vysokých škol.
Z pohledu spotřebitelů zastupují názory v Radě reprezentanti zaměstnavatelů a odborů. Jedním ze členů Rady je Jiří Devát, generální ředitel Microsoftu, dalšími například Jan Dvořáček, přednosta kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, nebo Pavel Kafka, který v Radě zastupuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Českomoravská konfederace odborových svazů je v Radě reprezentována dvěma členy.
Sestavení Rady také dodržuje princip zastoupení krajských i národních subjektů a veřejných i privátních institucí.

 

Jaký máte pocit z její dosavadní práce po několika měsících jejího fungování v novém složení?

Dobrý. Rada v novém složení poprvé zasedala 18. ledna a 12. dubna 2005 se jí již podařilo zformulovat své priority v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro ČR. To považuji za velký úspěch. Schválené priority a tím i rámcové vymezení oblasti rozvoje lidských zdrojů vycházející z "nové" Lisabonské strategie Growth and Jobs nyní bere v úvahu expertní tým zpracovávající Strategii hospodářského růstu. Konkrétně budou priority rozpracovány v Programu realizace Strategie, který má být vládě předložen do konce srpna 2005. Priority jsou pro nás také velmi důležitým východiskem pro naší další práci. Bez podpory Rady bychom nemohli navrhovat a prosazovat určité změny a zaujímat stanoviska k materiálům, které připomínkujeme.

 

Stihlo se již udělat něco praktického a přínosného?

Jak jsem říkala, Rada schválila své priority a mimo jiné se shodla na vytvoření pracovní skupiny pro strategické řízení rozvoje lidských zdrojů v ČR. Pracovní skupina složená z expertů veřejné správy se bude zabývat vymezením principů spolupráce na národní úrovni i ve vztahu k EU.

 

Určila si Rada nějaké priority, kterými by se chtěla v budoucnu zabývat?

Odpovědí na tuto otázku jsou již zmíněné schválené Priority Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů. Z mého pohledu patří mezi nejvýznamnější oblast jazykové a informační gramotnosti, tj. schopnosti využívání informací a používání informačních a komunikačních technologií či mobilita pracovních sil. Důležitým bodem, kterým se Rada vlády zabývala, je i problematika tzv. "brain drain", což je hrozba trvalého odchodu českých absolventů škol a kvalifikovaných pracovníků do zahraniční.

 

Jaká je vazba mezi Radou vlády pro rozvoj lidských zdrojů a radami pro rozvoj lidských zdrojů na krajské úrovni?

Spolupráce Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů s jejími krajskými příbuznými je založena na partnerské bázi. Krajské rady jsou autonomní a náš vztah je proto na úrovni partnerské - poskytujeme radám především informační servis o činnosti Rady. V budoucnu bychom chtěli dosáhnout užšího kontaktu a nastavit určitá pravidla vzájemné spolupráce. Nyní také spolupracujeme např. s krajskou radou Zlínského kraje na organizaci celostátního semináře "Celoživotní učení - Kroměříž 2005", který proběhne 12.-13. května 2005. Více informací lze najít na www.celozivotniuceni.cz.

 

Kdyby se naši čtenáři chtěli o Radě nebo o rozvoji lidských zdrojů obecně dozvědět více informací, kde je může najít?

Všechny informace o Radě zveřejňujeme na internetových stránkách: http://rlz.vlada.cz. Oceníme jakýkoliv námět na jejich rozvoj či možné vylepšení. Byla bych ráda, kdyby se stránka stala místem, pro které platí "všechno, co jsem se chtěl dozvědět o rozvoji lidských zdrojů v České republice, jsem našel na stránkách Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů".

 

Jste garantkou pro oblast lidských zdrojů při tvorbě dokumentu Strategie hospodářského růstu. O co vlastně jde?

Strategii hospodářského růstu připravuje tým místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Já jsem garantkou jednoho z pěti pilířů této strategie, pilíře "rozvoj lidských zdrojů" - tedy oblastí o vzdělávání a zaměstnanosti. Hlavním cílem strategie je formulovat priority, které povedou k hospodářskému růstu a mimo jiné budou také vymezovat prostor pro plánování dalšího rozpočtového období EU v letech 2007 - 2013. V rámci Strategie se k lidským zdrojům přistupuje jako k pracovní síle - jednoho z faktorů konkurenceschopnosti firem. Řešíme tedy to, jak nejlépe dosáhnout toho, aby zaměstnanec, manažer či podnikatel byl vzdělaný, adaptabilní a mobilní.
Celá Strategie má celkem 5 částí: financování, institucionální prostředí, infrastrukturu, rozvoj lidských zdrojů a konečně výzkum, vývoj a inovace.

 

Věnují se podle Vás české firmy dostatečně rozvoji svých zaměstnanců?

Jednoduše se nedá odpovědět, záleží to na velikosti firmy, předmětu její činnosti a dalších specifických faktorech. Obecně si myslím, že české firmy už pochopily, že investice do lidských zdrojů se jednoznačně vyplatí. Nicméně na straně velkého množství zaměstnanců se setkáváme s opačným problémem: zaměstnanci firem mnohdy dávají při možnosti výběru zaměstnaneckého benefitu přednost například životnímu pojištění před vzděláváním a svým rozvojem. Důvodem je podle mého názoru větší "viditelnost" užitku, u vzdělávání nemusí být na první pohled patrný jeho přínos, kdežto u životního pojištění jsou to velmi dobře viditelné peníze na účtu. Důležitou rolí státu je, dle mého názoru, v maximálně možné míře vzdělávání ve firmách podporovat v kontextu s celkovou zaměstnaneckou politikou firmy.

 

Co byste poradila firmám, které by chtěly vylepšit svůj postoj a více se věnovat rozvoji svých zaměstnanců?

Mnoho lidí, kteří hledají pracovní uplatnění, už v současné době klade velký důraz na možnost dalšího rozvoje a vzdělávání při výběru svého zaměstnavatele. Lidské zdroje jsou jedním ze základních stavebních prvků každé firmy a poskytnutí možnosti dalšího vzdělávání zaměstnancům je pro firmu jednou z možností, jak si své pracovníky udržet dlouhodobě a zaručit tak podmínky úspěšného rozvoje celé firmy. Pokud by se tomuto tématu chtěly firmy více věnovat a hledat, jak tyto aktivity profinancovat, pak bych jednoznačně doporučila, aby se zapojily do čerpání prostředků v rámci strukturálních fondů. Informace lze nalézt na stránkách Rady v části o Financování. Zajímavou příležitostí je také možnost příspěvku na implementaci systému řízení lidských zdrojů ve firmách díky IIP - Investors in People, o kterém se firmy mohou dozvědět na stránkách CzechInvestu (www.czechinvest.org).

 

Chtěla byste ještě něco dodat?

Jsme si vědomi toho, že úroveň vzdělanosti se jednoznačně promítá do růstu HDP. Např. je v makroekonomických analýzách Statistics of Canada z roku 2004 prokázáno, že 55 % rozdílu v HDP na hlavu lze vysvětlit rozdíly ve funkční gramotnosti. Podle týchž analýz růst funkční gramotnosti o 1 % vede k 1,5 % permanentnímu růstu HDP na hlavu. To je třikrát vyšší návratnost než návratnost investic do fyzického kapitálu.
Věřím, že výsledky naší práce povedou k růstu HDP a tím i ke zvýšení životní úrovně obyvatel České republiky.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Bára Aubrechtová, bara.aubrechtova@insite.cz

 

 

Doplňující otázky:

 

Oblíbený autor, kniha: Mám jich oblíbených více, ale nyní mne napadá např. Peter Drucker a jeho kniha Svědkem bouřlivého času nebo Karel Kyncl a jeho Gardenparty u královny.
Oblíbená hudba (nebo skupina, zpěvák/zpěvačka): Opět nelze jednoznačně odpovědět, ale uvedla bych např. Caroline King, plzeňskou folkovou skupinu Cop nebo Jarka Nohavicu.
Oblíbená činnost: Baví mne jakékoliv tvůrčí aktivity, hry a sport např. vysokohorská turistika a jóga.
Kam byste se chtěla podívat: Ráda se vracím do nejvýše položené osady v Čechách na Jizerku, jsou tam pěkné tratě pro cyklistiku a Riedlova sklárna, kde vaří dobrou česnečku.
Na co se těšíte: Na naše výsledky, každý krok, kterým rozvoj lidských zdrojů posouváme dál, mne těší.
Čeho se bojíte: Lenosti, lidské hlouposti a pasivity.
Váš největší pracovní úspěch: Sestavili jsme již zmiňovanou Radu vlády pro rozvoj lidských zdrojů a došlo ke schválení priorit Rady.
Vaše motto: Jedno motto pro vše nemám, ale věřím, že naprostá lhostejnost je hřích.
Oblíbený nápoj: Šálek dobrého čaje, např. zázvorový s citronem.
Oblíbená rozhlasová stanice: BBC, Rádio Olympic, ČR 6.
Oblíbené periodikum: Vybírám si především podle témat článků, ale pravidelněji čtu Ekonom a Euro a příležitostně např. Reflex.
Oblíbený server: Ze zpravodajských serverů např. www.ihned.cz. Ze společenských např. www.neviditelnypes.cz. Zase jich je více.
Kým nebo čím byste chtěla být v příštím životě: Sama sebou.

 

Lenka Míkovcová - vedoucí Oddělení politiky rozvoje lidských zdrojů Úřadu vlády a tajemnice Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů

Tento rozhovor byl připraven ve spolupráci s firmou:

Další informace Vám rádi poskytneme prostřednictvím EduCity, prosíme kontaktujte p. Bartičku info@educity.cz nebo na tel. (+420) 731 169 890

Vytisknout rozhovor